Zajímavost – Cypripedium calceolus (střevíčník pantoflíček)

• Květy střevíčníku nejsou nápadné jen svým svérázným tvarem, nýbrž i velikostí. Průměrem až téměř 8 cm se řadí mezi největší květy naší flóry. Pysk je „jámovou pastí“ pro mouchy. Teprve stočením květní stopky se dostane do správné polohy, v níž otvor „střevíce“ směřuje nahoru. Jeho lesk přiláká hmyz; ten vletí dovnitř pysku. Ven však může už jen vylézt – a protože vnitřní stěny jsou velmi strmé, má lapený hmyz k dispozici jen jedinou cestu. Ta vede přes bliznu a prašné váčky, které jsou až za ní (což zabraňuje samoopylení). Potravu pro opylující hmyz pysk neobsahuje. úryvek z Aichele & Golteová-Bechtleová (2007)
• V úžlabí listů vyrůstá na lodyze nápadný květ. Je složen ze šesti lístků, z nichž pět je zbarveno hnědočerveně. Šestý, nejspodnější plátek je vakovitě nafouklý, citrónově žlutý, uvnitř červeně tečkovaný. Tento "střevíc" funguje jako důmyslná past na hmyz. Hmyz je v něm totiž uvězněn tak dlouho, až květ opylí a nabere na sebe pyl pro další rostlinu. To proto, že do střevíce vedou pouze dva malé otvory po stranách a jeden vpředu. Uvnitř je pak střevíc hladký jako sklo, takže hmyz, který sem vlétne, sklouzne dolů. Pouze na jednom místě kyne svoboda, a to právě tam, kde hustý pruh chloupků stojí hmyzu v cestě a kde jsou umístěny i rozmnožovací orgány. Hmyz je musí podlézt, otřít se o ně a přitom na sebe setřít kašovitý pyl, který pak přenese do jiného květu. úryvek z Rabšteinek & Poruba (1983)
• Zmíněné chloupky jsou pro hmyz určitou překážkou - malý hmyz je nepřekoná, velký hmyz naopak otvory neproleze. Tak se pro oba druhy stává střevíčník trvalým vězením. Opylení může totiž zprostředkovat jen hmyz odpovídající velikosti. úryvek z Rabšteinek & Poruba (1983)